Víla Análka
- bigbít hezky česky 

Milé fanynky, fanoušci, přátelé kamarádi...v souvislosti se změnou na postu kytaristy v našem souboru jsem se upřímně těšil na rozloučení v mateřském klubu Merlin, kde publikum lze považovat takřka za rodinu. Plány na únorový mejdan na závěr mé hudební kariéry hatí dočasné pozastavení plánování koncertů v Merlinu na příští rok. Takže si pojďte se mnou užít poslední tři akce zde, patrně se s vámi symbolicky rozloučím právě v poslední den roku na silvestrovské veselici. I když se samozřejmě budeme vídat ještě do konce února. Upřímně děkuji všem, kteří mi zpod podia vracejí moje snažení, vždycky jsem si toho vážil. Michal

Pokud to shrnu bodově, vypadalo by to asi takto :
-bylo zcela plno
-bylo plno krásných holek od koní
-Víťa Vávra je zpívající bubeník, Análka má spícího bubeníka
-koně jsou vnímavá a inteligentní zvířata /k tomu se vrátím zcela a závěr/
Rozvinu-li to, do Luhova jezdíme rádi, protože publikum se zde jednak umí bavit a jednak se z velké části skládá z holek od koní. Všimli jsme si běhěm let určité anomálie, tato děvčata jsou zpravidla velmi obdařena v oblasti připravenosti k mateřským úkolům, zkrátka pod trojky to tam nejde. Vysvětlení pro to máme dvě, buď majitel místního hřebčína Honza T. má takto nastavená kritéria pro výběr uchazeček nebo jízda na koni s neustálými otřesy fyziologicky příznivě působí na růst prsní hmoty. Tato skutečnost samozřejmě část souboru velmi potěšila a tito se mimo virtuozní hru na strunné nástroje věnovali vyhlížení největších krás. Bubenec je dolňák, takže mu to bylo zcela jedno a věnoval se popíjení whisky Tullamore Dew. V reklamě je prezentována jako jemná irská whisky a popíječi jsou veselí a prozpěvují si. Zřejmě vzhledem k tomu, že popíjel přímo s flašky, velmi rychle se omámil a tentokrát za bicími předváděl neskutečné variace. Často jsme se museli k němu s Pavlem otočit a pokusit se srovnat s rytmikou, která připomínala přeskakující desku. Problémem v komunikace s ním bylo, že měl zavřené oči a pospával. Nicméně zaslouží si obdiv, ve stavu, kdy by řada lidí spala s čelem na stole pořád bubnoval. Večírek jsme zakončili ve tři hodiny a jen tíha respektu k vlastním ženám nám nedovolila pomýšlet na nějaké ambulantní lásky /tedy po výkonu hned domů/. To již Milan překonal špičku a cestou zpátky v autě nám říkal, že některé songy si vůbec nepamatuje. Fotky z akce v sále nevznikly ale... vrátím se ke koním. Jsou to empatická a inteligentní zvířata, která vnímají, jak hezké holky na svém hřbetě vozí a samozřejmě tudíž mají i své potřeby. Proto přidáváme fotky, které jsme nafotili v Luhově ještě odpoledne.

Do Touškova jsme odjížděli z Merlinu, kde jsme uvolňovali podium klukům z Brufenu, na které jsme původně chtěli jít, než se nám termín zaplnil. Akce byla ve znamení oslavy narozenin dvou čtyřicátníků a probíhala ve velmi pěkné restauraci Na Špejcharu. Pěkná myšleno na posezení, akusticky díky secesním stropním klenbám velmi nepěkná. Gratulanti se dostavili, bylo mezi nimi a pár nám známých tváří, což nás potěšilo. Oslavenec je jednoho po druhém představil, přičemž zapomněl na vlastní manželku. Naopak nezapomněl na hospodského z Lochotína, kde prý nějaký čas bydlel. Živě jsme si představili podobnou akci v podání Bubence, pokud by ten chtěl pozvat všechny hospodské, jejichž zařízení navštívil, musel by zřejmě na Strahov. Večírek byl na pohodu, protože účastníci byli tancechtiví, takže se bavili, nám se hrálo příjemně, obsluha byla příjemná a s úsměvem reagujíc na naše stupidní dotazy typu „ta prsa jsou pravá?" apod. Oslavenec podlehl lihovým nápojům ale byl to ten typ, který si nelehne a ještě při našem balení se snažil zapojit kabely k jakémusi zesilovači k přehrávání reprodukované hudby, což se mu zcela nedařilo. Jeho paní nám děkovala za pěkný večer a my jí budoucí zahánění oslavence do postele nezáviděli. Bubenec opětovně básnil o tom, jak se těší na koncert věhlasného bubeníka Mike Teranna a zřejmě aby ospravedlnil, že nehraje tak dobře jako on, popisoval nám jeho ráno. Tak tedy Mike ráno vstane, vymáčká si šťávu z pomerančů a hodinu nohama klepe šestnáctinky. Zas takový rozdíl mezi nimi nevidíme, Bubenec ráno vstane, zmačká plechovku od vypitého piva a klepe se celej. My víme, že máme skvělýho bubeníka

Do Merlinu se nejde netěšit a páteční večer nebyl výjimkou. Lokál se zaplnil neobvykle brzy a atmosféra byla od počátku příjemně hustá. Zvažovali jsme, že repertoár začneme přehrávat od konce ale bylo nám hloupé začínat songem „už mi nestačila moje ruka“. Nicméně jsme pár drobných dramaturgických změn udělali. Tuším hned první pauzu měla řada lidiček potřebu vypít s námi na baru zelenou ohnivou vodu, takže se nám hrálo vzletně. Výpadky některých akordů a harmonických postupů jsme dle bubencova receptu přecházeli /volové, když to kurvíte, tak se na provinilého umělce neotáčejte, tvařte se jakoby nic, ty lidi to nepoznají nebo jsou minimálně na vážkách, jestli to tak nemělo být./ Návštěvou nás poctili kamarádi z hlavního města, moc rádi je vídáme a líbí se nám jejich pojetí, přijeli na bigbít z Prahy vlakem, omámili se lihovými nápoji a ve 4.17 jim část souboru mávala na nádraží do vagonu s přáním, ať se neprobudí až v moravském hlavním městě. Já osobně jsem byl v posteli někdy ve tři bohužel s vidinou ranního odchodu do zaměstnání. Byl to opět vydařený večírek, děkujeme za přízeň, během příští akce budou již k dispozici vstupenky na silvestra

Akce v Chotíkově je každoroční záležitostí vodácké party "starý voli", takže jsme věděli do čeho jdeme. Fotbalisté v Chotíkově přistavěli k hospodě šatny a zázemí, takže naše radost, že s aparaturou jako obvykle zajedeme přímo ke dveřím vzala za své, naštěstí vodáci nám pomohli. Příjemně nás překvapila účast, přišla i řada nevodáků, takže večírek se poměrně solidně rozjel. Celkem se neudálo nic mimořádného, končili jsme v půl jedné ale síla peněz byla větší a tak jsme ještě hodinku přidali. Vodákům zahrajeme opět v lednu na jejich bále. Ještě v noci jsem dával tento termín do akcí a tak nějak mě potěšil pohled na rozpis 2015. Malá, fungující firmička o třech zaměstnancích která má již v říjnu vyprodánu řekněme třetinu svých produktů na příští rok.

Bubenec již na facebooku akci v Křimicích okomentoval, já to nebudu rozvádět. Někdy je zkrátka muzikanství srovnatelné s prostitucí ale rozhodli jsme se to provozovat dobrovolně. Jo a volební guláš byl celkem dobrej.

Vidíš, Michale, vážně by to byla škoda, opět si mě rozesmál.

Merlin, milovaný Merlin…je skvělý pocit odjíždět hrát a vědět nabeton, že lidi se budou bavit a že atmosféra bude úžasná. I hudební bůh usoudil, že si zasloužíme satisfakci za pátek a poměr děvčat k chlapcům namíchal v poměru cca 3:1 ve prospěch děvčat, což se nám velmi líbilo. Večírek provázely oslavy, pamatuji si kulatiny Martiny a pak se ještě zapíjelo narození holčičky jménem Sofie. Takže jsme neustále pili na Bulharské hlavní město, ti méně orientovaní v zeměpise si chtěli připíjet na Varnu a Zlaté písky. Opět se nám hrálo moc příjemně, Michal kytaru měl tak zesílenou, že tam potenciometr asi ještě nikdy nebyl a vůbec jsme si to užívali. Tančilo se, zpívalo a pilo až do závěrečné půl druhé, což prý děláme jen my, že hrajeme tak dlouho. Při placení jsme si s Pavlem uvědomili záludnost zasnoubení a věcí navazujících…Bubenec jde patrně do sebe a myslí na blaho rodiny, jeho účet činil pouhých 110.- Kč. Nabídla se i děvčata, která nám chtěla pomáhat s balením kabelů, po dvou kšeftech už jsme je ani nepřemlouvali, že by se mohla následně věnovat i kraťoučkým kablíkům, které rovněž vlastníme. Moc příjemný večer jsme s vámi prožili, děkujeme.

Petr z Brufenu má pravdu, dělat ostudu není hanba a naše hudební snažení je z velké části postavené na tom, že nízkou úroveň hudební produkce doháníme tím, že se snažíme lidi pobavit. Děláme si srandu ze všeho, ale především dokážeme dělat voli sami ze sebe. Páteční koncert na Keramice byl tématickou akcí při příležitosti rybářských závodů. Akce byla již od počátku poznamenána ponurou náladou pramenící z toho, že slečna Lussy se tentokrát nedostavila, což řadu rybolovců mrzelo, neb si zřejmě od loňska našetřili pod vidinou několikaminutové rozkoše. Většina to řešila zvýšenou konzumací lihových tekutin, tudíž ještě daleko před půlnocí stoly připomínaly noclehárnu. Vzduchem se vznášel testosteron, snad jen sličná děvčata zpoza kuchyně a baru zachraňovala atmosféru. Soubor hrál myslím nad poměry dobře a bez chyb, přestože Bubenec tentokrát zvolil sebevražedný nápoj red buul s vodkou. Venku se peklo prasátko a s ním byla spojená asi nejlepší historka večera. Shodou okolností nám přinesl maso chlapec, který byl snědý, černé kudrnaté vlasy, skutečně tak trochu arabský typ a tác, který nesl, byl zaplněn kopcem masa. Bubenec projevil nečekanou ostražitost : „hele, jestli nejsi muslim, tak to vepřový ochutnáš!“ Chlapec měl smysl pro humor a řekl, že opravdu jen tak vypadá. Bubenec ovlivněn vodkou už jen dodal, že by nerad, aby pod masem byla ukryta bomba, která by mu explozí vmetla prasečí odřezky do obličeje. Byl to hezký a zajímavý večírek. Na Keramiku se samozřejmě vrátíme příští léto.

Petře z Brufenu, byl jsi moji inspirací a jednou jsem si Tě ba i dovolil citovat a použít Tvůj skvělý obrat. Tudíž i já čtu Tvé postřehy z akcí, které jsou si samozřejmě podobné s těmi našimi. Ať vám to hraje, je to řehole

Michale (V.A.), je to škoda - snažím se na našem webu o něco podobnýho (takže vím, jak je to někdy ošemetný) a rád čtu tyhle zápisky i na stránkách kapel, který sleduju. Řídil bych se heslem "dělat ostudu není hanba", alespoň tedy vy ješitní a vztahovační...

Ahojky kluci,jako věrná fanynka musím souhlasit.Váš humor je úžasný,většina z nás mu rozumí a rádi se pobavíme i na svůj vlastní účet.Ale pak je tu i druhá strana mince,že.To co jednoho pobaví,druhého může i urazit Tak ikdyž je to škoda,protože na všechny akce se nedostanem a rádi jsme si pak četli jak jste si to užívali,určitě tomu rozumím.Jste super, máme vás rádi Tak zas brzy někde ahoooj

Milé fanynky, milí fanoušci. Přestože mě bavilo psát blogy z našich akcí a věřím, že si našly mezi vámi své čtenáře, které pobavily, rozhodl jsem se s touto aktivitou skončit. Objevovaly se v nich příhody a zážitky reálných lidí, popisy skutečných událostí samozřejmě v humorné formě. Bohužel ne každý musí sdílet styl našeho humoru a já bych se nerad v budoucnu dotknul číkoliv vztahovačnosti, sebestřednosti a ješitnosti. O naše zážitky nepřijdete, sledujte náš facebookový profil, který skvěle rozvíjí Bubenec, určitě se tam dozvíte vše aktuální. Přesto děkuji za vaši přízeň

Už dlouho jste sem nic nedali

K Radkovi a Mirce jsme se těšili, jako rozplavbu jsme se dali hodinku a půl na nádvoří plzeňského pivovaru. Díky kamarádovi Martinovi, řidiči historického autobusu část souboru do Radčic přicestovala právě tímto vozem, Bubenec ještě držíc v ruce kelímek s dvanáctkou ze Spilky. První série byla patrně změnou časového pásma při přejezdu jaksi nejistá, pak už jsme se chytli a vše fungovalo. Upřímně mám Radčice rád, neboť jsem zde prožil velký kus života a samozřejmě dodnes většinu lidiček znám osobně. Návštěva i atmosféra byly skvělé, tančilo se, pilo a jedlo, vůbec nechápu, jak v malé kuchyni může najednou fungovat pět lidí a chrlit tolik jídel, ale tohle je kumšt paní Mirky. Dostavila se i klika pana velkobazárníka z Luhova, tento nás opět chtěl dohnat ke špatným výkonům naléváním mixu zelené a jablíčka ale nápor jsme zvládli. Večírek jsme ukončili ve čtvrt na jednu, zábava i nadále pokračovala u vozembouchu a jiných nástrojích. Fotky se patrně objeví na facebooku, tak stačí kliknout na modrý odkaz na pravé straně webu. Čeká nás zasloužené volno, Michal odlétá za sluníčkem, Pavel do Českého Ráje a Milan prý našel ráj v restauracích poblíž svého bydliště.

V Merlinu jsme nechali aparturu jelikož jsme v neděli měli zahrát našemu kamarádovi Slávovi, majiteli velkobazaru v Luhově. Měli jsme z toho vítr, po dvou akcích na desátou vyrážet znovu, Takže nás ranní déšť tak trochu těšil. Ale Sláva je nezmar, přesvědčoval nás a vidina jeho skvělých klobás a sličných prodavaček nás zlomila, nakonec i to počasí se umoudřilo. Jelikož jsme pro každou legraci, dělali jsme si prdelky, že je to vrchol hudební prostituce, hrát mezi lidmi pobíhajícím s kusy nábytku, žehlícími prkny, oděvy, drogerií a ostatním sortimentem. Sláva s rodinou vyklidili velkou pergolu a ujistili nás, že lihových nápojů je dostatek. Bubencovi se nechtělo, projevoval zodpovědnost o rodinu a slíbil, že tedy nebude pít a bude hlídat, aby nám v bazaru nerozprodali aparaturu. Kdybychom v tu chvíli tušili, jak blízko byl pravdě. Zahájili jsme někdy před polednem již posilněni zelenou s jablíčkem, Milanovi byla sňata tíha respektu k rodině irskou whisky. V průběhu dvou sérií jsem skutečně zaznamenal dva zákazníky s žehlícím prknem, pak se již i mé pozorovací schopnosti zhoršily. Jelikož v sortimentu bazaru jsou i dětská vozítka všeho druhu, zvítězila v nás dětská duše, jali jsme se jezdit zatímco nás přítomné děti závistivě pozorovaly. Události pak nabraly velmi rychlý spád, Sláva naléval kořalky do panáků na tácku hromadně stylem jako když se zalévá záhonek, takže po vypití zpravidla z tácku další dvě deci vylil. V podstatě ale naléval bez přestávky, což mělo samozřejmě následky. O přestávce se Milan objevil v nové košili a v nových kalhotách Ed Hardy, své maskáčové odložil někde uvnitř prodejny. V náhlém lihovém rozpoložení si uvědomil, že nemá doklady, mobil a jal se hledat. Včasným zásahem paní spolumajitelky Zdenky se vše zachránilo, kalhoty si již v tašce odnášela kupující, které byla dohnána u vchodu a nákup jí byl o tuto položku zredukován. Samozřejmě prodavačka Jitka K., která toto způsobila skončila okamžitě na dlažbě /té zámkové ve dvoře/ a jala se s Bubenec slavit záchranu oděvu dalším přívalem lihovin, což nebyl problém. Netušíme, proč se najednou octl do půl těla a chlubil se vypracovaný mi břišními svaly, Michal usoudil, že mu na břiše chybí buchty a připlácl mu tam tácek s dvěma řezy. Následovala očista pod hadicí, to byla již akce v tvrdém finále. Vidím to padesát na padesát, smíchem jsme si tento víkend prodloužili život o půl roku, lihovinami a zacházením s tělesnou schránkou jsme si ho o půl roku zkrátili. Jsme rádi, že existují lidé jako Sláva Rumplík, ten člověk dře, dokázal něco vybudovat, ale zůstal skvělým člověkem s velkým srdcem na pravém místě. Pro nás to byl velkolepý zážitek, děkujeme. Čekáme až se nám sejdou fotky a samozřejmě zveřejníme.

V Merlinu jsme se jmenovali skupina ZÁSKOK, jelikož jsme narychlo zaskakovali za indisponované Staré psi. Několik návštěvníků v riflových kompletech přišlo právě na ně, záhy jsme jim vysvětlili, že pokud přišli na kvalitní hudební produkci, mají dnes smůlu. Merlin pojímáme jako své mateřské místo, kam se opravdu rádi vracíme, upřímně máme rádi zdejší personál, který je už léta neměnný a děvčata respektují náš věk a jsou na nás hodná, někdy nám i pivo natočí. Klasicky jsme začali v půl deváté, Bubencovi se ruka na sumárech zatřásla tak akorát, takže vyloudil prý pěkný zvuk. Absťák zřejmě kromě nás měli i naši známí, protože klub byl pln známých tváří ale i několika nových příchozích. Ti nás potěšili, neboť prý nás viděli poprvé a byli zcela konsternováni, což chápeme, protože takový tři volové se fakt jen tak nevidí. Večírek nabral taneční obrátky od samého začátku a pohled na tančící děvčata opět zavdal důvod k rozvíjení naší filozofie týkající se souvislosti mezi tanečním a postelovým uměním. Netuším už, kdo s tím vlastně přišel, ale dospěli jsme životními zkušenostmi k poznatku, že děvče, které dobře tančí, projevuje stejné pohybové schopnosti a kreativitu i v jiných oblastech. Bubenec tuto teorii popřel sám oznámením, že jeho přítelkyně tancuje jako dřevo ale v posteli je úžasná. Pavel teorii rovněž rozbil prohlášením, že u jeho přítelkyně je to zase naopak, tancuje prý úžasně ale…. Michal přemítal, zda tuto teorii lze vztáhnout i na chlapy vědom si toho, že sám tančí jako poleno ale jinak prý je velmi kreativní…večírek jsme zakončili asi v půl druhé v dobré náladě a bez známek většího opotřebení, rozloučili jsme se větou, která krásně demonstruje ohebnost a rozmanitost češtiny…PŘI SVÉM POČÍNÁNÍ SI POČÍNEJ TAK, ABYS NEPOČAL.

Již při příjezdu na Keramiku část souboru zpozorněla, neboť na terase to překypovalo něžným pohlavím, přičemž tváře nám byly neznámé. Jak jsme záhy zjistili, kemp hostil ženský ragbyový tým z Petrovic u Prahy. Tento moment prakticky ovlivnil celý průběh večera. Nutno podotknout, že je mylná představa, že hráčky ragby jsou drsné ženy, ba naopak nás to překvapilo, nakonec koukněte na stránky www.sexyragby.cz. Zatímco jsme stavěli a zvučili, děvčata povečeřela lososa s opečeným bramborem, kterého připravil majitel Láďa a byl pochválen. Večeře patrně brzy dívkám slehla, neboť se záhy pustily do víru tance. S nevraživostí jsme pozorovali jejich kustoda Ríšu, který neskrýval majetnické sklony k členkám družstva a naparoval se jako kohout. Navíc měl narozeniny, takže kromě dortu obdržel i kreativní taneční vystoupení kdy slečna Zuzana odložila i župánek aby se pak oblékla již jen spoře. Ale abych se vrátil k našemu uměleckému výkonu…tak tedy slečna Zuzana měla krátkou džínovou sukénku bez kapes, záhy jsme zjistili, že mobil proto ukrývá mezi prsíčky… ta zdrobnělina je zde zcela neadekvátní, smartphounovské pádlo se tam ztrácelo, bylo to nejspíš 75/C. Michal s Pavlem, kteří doposud tvrdili, že mobil potřebují jen k zavolání a poslání sms se živě zajímali o technické parametry a typ, jaký slečna má a hledali záminku k jeho vyjmutí. Prakticky celé družstvo hrubě porušovalo životosprávu požíváním lihových nápojů a tak závěr byl veselý. Neznám blíže pravidla ragby, viděl jsem jen v televizi, že se dělá jakýsi mlýn při rozehrávce a pak se různě válejí na haldě. Takže řada hráček pravděpodobně již byla v tréninku, jelikož měla značné problémy se stabilitou a pohybovala se při zemi. Dozvěděli jsme se, že ráno začínají trénink v půl osmé, tak u toho bychom opravdu chtěli být, bylo by to asi podobné, jako kdybychom Bubence v půl osmé ráno nutili běhat. Byl to vydařený večírek a na Keramiku se velmi těšíme v září, kdy se zde koná soutěž v rybolovu, kde jsme již hráli vloni.

Tady slova nestačí, prosíme všechny, kteří naši estrádu fotili o zaslání fotek. Tohle jsme ještě asi nezažili, děkujeme všem kolem rodiny Slávi R. za úžasnou neděli. Malá ukázka již v galerii.

ZÁSADNÍ ZMĚNA, AKCE S ANÁLKOU DO ŠKOLY PROBĚHNE V NAŠEM MATEŘSKÉM MERLINU - SOBOTA 30.SRPNA.